Nabídka dlouhodobé spolupráce na IČO může znít lákavě. Jenže pokud klient očekává pevnou pracovní dobu, každodenní dostupnost a řízení jako u interního týmu, nejspíš nehledá freelancera, ale zaměstnance. Akorát bez výhod pracovního poměru. Jak to rozpoznat a jak v takové situaci jednat?
Co si představit pod pojmem zaměstnanec na IČO?
Zaměstnanec na IČO je člověk, který formálně vystupuje jako OSVČ, ale reálně funguje podobně jako zaměstnanec. Firma mu určuje pracovní dobu, zadává mu úkoly jako internímu zaměstnanci a očekává, že bude k dispozici jako běžný člen týmu.
Pro firmu je to výhodné z jednoho prostého důvodu – snižuje se administrativa i náklady spojené s pracovním poměrem. Za zaměstnance odvádí zaměstnavatel zdravotní a sociální pojištění, poskytuje mu dovolenou, řeší nemocenskou, musí dodržovat výpovědní doby a zákoník práce. Při volbě externího dodavatele neplatí téměř nic navíc – a veškeré riziko přesouvá na vás.
Pokud se spolupráce tváří jako podnikání, ale funguje jako pracovní poměr, jde pravděpodobně o problematický švarcsystém, za který hrozí pokuty nejen firmě, ale i vám.
Kdy je spolupráce na IČO v pořádku?
Je dobré hned na začátku zmínit jednu důležitou věc – dlouhodobá spolupráce s jedním nebo dvěma klienty sama o sobě neznamená švarcsystém. Rozdíl je v nastavení spolupráce. Pokud klient objednává konkrétní službu, výstupy nebo odbornou kapacitu v jasně domluveném rozsahu, jde o běžný obchodní vztah.
Problém začíná ve chvíli, kdy firma nehledá externího specialistu, ale fakticky interního člověka. Jen mu místo pracovní smlouvy nabídne fakturaci. Navenek jde o spolupráci dvou podnikatelů, uvnitř ale o vztah, kde jedna strana řídí a druhá poslouchá.
TIP: Přesto si i ve správně nastavené spolupráci dobře promyslete, jestli vám jeden nebo dva větší dlouhodobí klienti stojí za riziko, které s sebou nesou. Tématu se věnujeme v samostatném článku Stinné stránky dlouhodobé spolupráce s jedním velkým klientem a jak je řešit, tak se mrkněte.
Varovné signály, že klient nehledá freelancera, ale zaměstnance na IČO
Zpozornět byste měli, pokud pracovní nabídka splňuje znaky švarcsystému. Mezi ty patří například práce podle pokynů nadřízeného, pevně stanovená pracovní doba nebo začlenění do firemních procesů. Stejně tak je problematické používání firemního vybavení nebo vizitky s vaším jménem a logem firmy. Klient vás tímto způsobem zapojuje do své organizační struktury – přesně tak, jak by to udělal se zaměstnancem.
Jak odhalit co nejdřív, že projekt zavání švarcsystémem? Při hledání nebo domlouvání spolupráce bývá problematické, pokud klient:
- chce pevnou pracovní dobu místo domluvených výstupů,
- očekává každodenní dostupnost a okamžité reakce,
- zadává úkoly jako nadřízený,
- nechce, abyste pracovali pro další klienty,
- nemá jasně vymezený rozsah spolupráce,
- mluví o „full-time pozici na IČO“,
- chce vás zapojit do všech interních porad a procesů.
Jakmile se při domlouvání spolupráce setkáte s jedním nebo více body, dobře promyslete, jestli do toho půjdete a za jakých podmínek. Nejde o to, že by každý jednotlivý bod automaticky znamenal švarcsystém. Důležité je celkové nastavení spolupráce. Čím víc se podobá běžnému zaměstnání, tím větší důvod máte zbystřit.
5 důvodů, proč na „full-time na IČO“ nepřistupovat
Pravidelný příjem, slušná hodinová sazba a jeden hlavní klient vypadají lákavě a bezpečněji než neustálé hledání nových projektů. Jenže tahle forma spolupráce často spojuje nevýhody zaměstnání a podnikání dohromady, vedle kterých pak výhody dost zanikají. V čem je problém?
1. Přicházíte o svobodu
Jedním z hlavních důvodů, proč zaměstnanci odcházejí na volnou nohu, je větší kontrola nad vlastním časem a způsobem práce. Pokud vám ale klient určuje pracovní dobu, každodenní program, dostupnost i priority, začínáte fungovat podobně jako zaměstnanec. Oproti němu však nemáte stejné jistoty ani právní ochranu.
2. Nemáte zaměstnanecké výhody, ale nesete si podnikatelská rizika
Jako OSVČ si sami hradíte dovolenou, nemoc, odvody, vzdělávání i další provozní náklady. Pokud přitom pracujete v režimu zaměstnance, ale vaše odměna zohledňuje pouze odpracovaný čas, může být skutečný výdělek výrazně nižší, než se na první pohled zdá.
TIP: Mrkněte se také na článek OSVČ a dobrovolné nemocenské pojištění: Kdy dává smysl a kdy se vyplatí komerční pojistka?
3. Vzniká vám závislost na jednom příjmu
Když vám jeden klient zabírá většinu vaší kapacity, nezbývá často prostor na hledání dalších zakázek nebo budování sítě kontaktů. A čím více jste na jednom klientovi závislí, tím obtížnější bývá vyjednávat cenu, rozsah práce nebo podmínky spolupráce. Navíc pokud klient spolupráci ukončí, můžete ze dne na den přijít o podstatnou část příjmů a ocitnout se v situaci, kdy potřebujete rychle získat nové zakázky.
4. Hůř se vám nastavují hranice
Klient vás postupně začne vnímat jako součást firmy a očekávání se začnou rozšiřovat. Ať už jde o schůzky navíc, nebo o úkoly mimo původní rozsah spolupráce. Protože hranice mezi externistou a zaměstnancem není jasně nastavená, bývá obtížnější určit, co je ještě součástí zakázky a co už ne.
5. Riskujete pokutu
Pokud spolupráce naplňuje znaky závislé práce, ale probíhá na IČO místo pracovního poměru, může být posouzena jako nelegální práce. Freelancerovi, který takovou práci vykonává, hrozí pokuta až 100 000 Kč.
Jak na takovou nabídku práce reagovat?
Ne každá taková poptávka musí hned skončit odmítnutím. Někdy klient jen neumí spolupráci s freelancery správně nastavit, protože je zvyklý řídit jen interní tým. V takovém případě má smysl navrhnout jiný model spolupráce. Případně klientovi vysvětlit základy práce s freelancerem, aby měl jasnější představu.
Aby později nevznikala nedorozumění, vyplatí se hned na začátku domluvit a písemně potvrdit rozsah spolupráce, cenu, termíny, způsob schvalování výstupů, dostupnost i pravidla pro práci nad rámec původní dohody. Čím konkrétnější domluva bude, tím menší je riziko, že každá strana bude mít o spolupráci jinou představu.
Pokud klient trvá na pevné pracovní době, každodenním řízení práce nebo exkluzivitě a není ochotný hledat jiné nastavení spolupráce, bývá lepší nabídku odmítnout. Stejně tak zpozorněte, pokud bagatelizuje vaše otázky, nechce nic potvrdit písemně nebo vás tlačí k rychlému rozhodnutí.
TIP: Přečtěte si i další důvody, kdy odmítání zakázek dává smysl.
Nejčastější otázky ohledně spolupráce na IČO a švarcsystému
Je práce pro jednoho klienta automaticky švarcsystém?
Ne. Jeden klient není automaticky problém, problém je závislá práce převlečená za fakturaci. Tedy to, jestli vystupujete jako samostatný dodavatel, nebo jestli vás klient řídí jako zaměstnance.
Kolik klientů musí mít OSVČ, aby nešlo o švarcsystém?
Žádný minimální počet klientů neexistuje. OSVČ může pracovat i pouze pro jednoho klienta. Rozhodující není počet odběratelů, ale způsob spolupráce a to, jestli nevykazuje znaky závislé práce.
Co dělat, když klient chce, abyste pracovali jen pro něj?
Nejdřív si ujasněte, proč exkluzivitu potřebuje, jak dlouho má trvat a čeho přesně se týká. Pokud vás výrazně omezuje v podnikání, měla by být finančně kompenzovaná. Obecný zákaz dalších klientů bez odpovídající ceny je pro freelancera rizikový.
Jaké sankce hrozí za švarcsystém?
Pokud je spolupráce vyhodnocena jako švarcsystém, hrozí freelancerovi pokuta až 100 000 Kč. Firmě, která takovou spolupráci umožňuje, může být uložena pokuta až 10 milionů Kč, minimálně však 50 000 Kč. Výše sankce závisí na konkrétních okolnostech případu.
